Den odpočinku( SABAT) Sobota, nebo Neděle? Část 1.

V Bibli neexistuje místo, které by stanovilo ostříhání soboty nedělního dne. Sobota byla odpočinkem, který byl stanoven pro Židy. Bylo to tedy dáno pouze na nějaké období. Bůh odpočinul sedmého dne, sedmý den nebyl ještě ostříhán, jak shledáváme v Písmu, po dobu téměř patnácti století. A na poušti Bůh dal Izraeli sedmý den jakožto znamení mezi nimi a Bohem. A Bůh odpočinul sedmého dne, je to připomínka na Jeho odpočinutí.

Bůh posvětil  sedmý den. Šest  dnů to byl člověk. Sedmý  den byl Božím odpočinutím.

Když byl Ježíš na zemi, důvodem ukřižování byly dvě obvinění. Rušení sabatu, a to že se činí  Bohem. A On řekl, že byl Pánem I sabatu.

V Novém  Zákoně  pro nás platí ostříhat buď sobotu nebo neděli. Ale důvodem proč ostříháme neděli  je vzpomínka zmrtvýchvstání.  Řekněte, že to zavedla Římskokatolická církev, ale pokud ano, pak svatý Pavel byl římským katolíkem, a rovněž Petr, Jan, Jakub a ti ostatní, neboť oni se scházeli ke své bohoslužbě prvního dne týdne.

A tak podle historiků jediným způsobem jak bylo možno rozpoznat křesťanské a ortodoxní Židy jedni chodili v sobotu ( ti kteří zapírali zmrtvýchvstání Ježíše), zatímco ti druzí přicházeli v neděli( kteří věřili, že Ježíš vstal z mrtvých). A to bylo   znamení.

Jsme spaseni milostí. Ne tím že nejíme maso, nebo tím že ostříháme sobotu atd. Sabat, den sabatu znamená “ odpočinutí,” den odpočinutí.

V Novém Zákoně Ježíš ve sv. Matouši, v 5.kapitole začal takto:” Slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nezcizoložíš.“ Tedy co to bylo? Zákon, přikázání.“ Ale jať pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí.“ Změnil to že ano?“ Slyšeli jste, že říkáno jest starým: Nezabiješ. Ale jáť pravím vám  !“ Změnil to, že ano? Myslíte si, že On změnil zákon? Říká: Ale já pravím vám! Že každý kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, už jej zabil.“

Nic takového nebylo ve Starém zákoně, tohle je Nový Zákon. On to dal na vyšší úroveň. On pokročil dál a dal a dal ve známost tato přikázání, ale všiměte si, že opomenul, přeskočil to čtvrté, které je sedmým dnem. On opomenul 4.přikázání  které praví:“ Pamatuj na den sobotní, abys jej světil.“ Místo toho řekl:“ Pojďtež ke mně všicky, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám, duším vaším.( Nikoliv fyzickému tělu, nýbrž duši).

Dále Pavel píše k Židům. Kdo byli Židé? To byli ti, kteří ostříhali zákon, ostříhali sabat. Oni střežili sabat, střežili zákon.

Pavel zde uvádí Židy, skrze stíny a předobrazy, ukazuje, co představoval zákon:“ Zákon byl stínem dobrých věcí, které přijíti měly“ dále v jednom místě to zde znázorňuje na příkladu měsíce a slunce. Jakožto měsíc je pouhým odrazem slunce atd. Ale k Židům 9 přistupuje k návrhu sabatu.  Bojmež se tedy, aby snad opustě zaslíbení o vjíti do odpočinutí jeho…

Pavel promlouvá k sobotním lidem, ostříhajícím sobotní den.

Bojmež se tedy, aby snad opustě zaslíbení o vjíti do odpočinutí jeho, nebo i nám zvěstováno jest, jako i oněmno,( dávno pod zákonem) ale neprospěla jim řeč slyšená, nepřipojená k víře těch, kteříž slyšeli.

To bylo dávno pod zákonem. Oni neměli víru, neboť nebylo ničeho, na čem by se mohli postavit.

Neboť vcházíme v odpočinutí my, kteříž jsme uvěřili, jakž řekl…..

A nyní“ Jeho odpočinutí. Nyní to ”Jeho,“ Kristovo odpočinutí. Jeho odpočinutí, Jeho“Sabat.“

Neboť vcházíme v odpočinutí my, kteříž jsme uvěřili, jakož řekl: Protož jsem přisáhl v hněvě svém, žeť nevejdou v odpočinutí mé, ačkoli…( nyní naslouchejte poselství Pavla o posvěceném dni) dokonána jsou díla od ustanovení světa.

Nebo pověděl na jednom místě o sedmém dni takto: I odpočinul Bůh  dne sedmého ode všech skutků svých.

To byl jeho sedmý den.  Pavel připouští. Že Bůh jim to vskutku dal, ten sedmý den. A Bůh odpočinul sedmého dne a požehnal tomu sobotnímu dni, posvětil jej, posvětil, a učinil dnem odpočinutí. Bůh to učinil, a odpočinul ode všech skytků svých.

Ale zde Ježíš praví, že nevejdou v odpočinutí mé.

Tedy zde se jedná o nějaký jiný sabat. Odpočinutí Boží sedmý den. Pavel řekl:“ Oni to mměli na jistém místě.“ Ale on znovu opakuje:“ Kdyby vešli do mého odpočinutí,“ tak praví Ježíš u Matouše. Pokračování příště.