Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podvody evolučních vědců.

1. 02. 2017 16:59:11
Případ piltdownského člověka patří k největším a nejslavnějším vědeckým podvrhům hned ze dvou důvodů – souvisel se samotným původem člověka a vědcům trvalo téměř čtyřicet let, než přišli na to, že je někdo napálil.

Kauza se začala psát roku 1912, kdy amatérský geolog a archeolog Charles Dawson vykopal nedaleko vesničky Piltdown v anglickém Sussexu pozůstatky, jež by mohly patřit některému z dávných předků člověka.

Nalezená lebka, čelist a zuby ohromného stáří okamžitě vzbudily senzaci – vědci totiž již dlouho hledali spojovací článek mezi opicí a člověkem a nový Eoanthropus Dawsoni (Dawsonův jitřní člověk) se zdál být ideálním kandidátem. Nebo spíše kandidátkou – podle odborníků totiž kosti patřily ženě – představitelce rasy, z níž měli vzejít jeskynní i moderní lidé.

Pozdravy od orangutana.

Vědecká obec se radovala a Britové se dmuli pýchou, protože právě jejich země měla být podle všeho kolébkou lidstva. Postupem času se však začalo ukazovat, že něco nehraje – archeologové totiž v Africe začali objevovat skutečné pozůstatky hominidů, od nichž se piltdownský člověk značně lišil. Zatímco mozkovnu měl lidskou, jeho čelist se zdála být spíše opičí.

Až roku 1953 vědci definitivně potvrdili, že se jedná o podvrh: čelistní kost piltdownského „předka“ pocházela ve skutečnosti od orangutana a lebka zase od dospělého lidského muže. Neznámý šprýmař si „vyhrál“ i se zuby, které předkovi propůjčil šimpanz. Navíc se zjistilo, že fosilie někdo speciálně dobrousil a dobarvil. Nakonec přišla i rána pro Brity – ani jeden z kostních nálezů nepocházel z jejich území.

Výsměch vědecké aroganci?

Okamžitě se rozpoutala bouřlivá diskuze na téma, kdo vlastně vědeckou obec takto napálil. Podezření padlo na již zesnulého objevitele či jeho bývalý tým, jenže všichni se dušovali, že o žádném falšování neměli potuchy. Zbývala celá řada dalších možností a padlo i jméno Arthura Conana Doyla, tvůrce slavného Sherlocka Holmese. Ten žil totiž nedaleko výkopu v Piltdown a měl i potřebné anatomické znalosti, neboť byl s Dawsonem členem stejné regionální archeologické společnosti.

Proč by to ale dělal? Podle některých prý jako výsměch aroganci vědců, kteří si jej dobírali pro jeho zájem o spiritismus. V úvahu ovšem přichází i řada dalších jmen, pravá totožnost geniálního falzifikátora totiž zůstala dodnes utajena.

Zdroj 100+1..

Nápad, že člověk je jen o něco více vyvinuté zvíře, podnítil ve dvacátém století mnohé vylepšovatele lidského rodu k tomu, aby tomuto vývoji pomohli ve výběru té lepší rasy, nebo pokrokovější společenské třídy. Komunismus a fašismus by bez evoluční teorie nemohly existovat (viz Hitlerův "Main Kampf" nebo Engelsovo "Podíl práce na polidštění opice"). Tito bojovníci za evoluční víru za sebou v tomto století zanechali tolik mrtvých (více než 100 000 000 - slovy 100 milionů, polovina populace USA), že v porovnání s nimi je inkvizice a křižácké války asi jako můj plat ku HDP Evropské unie.

Evoluční víra je vírou v ty nejfantastičtější zázraky, jaké se nedějí ani v pohádkách a bájích. Jsou to totiž zázraky, které nikdo nepůsobí, které se dějí jen tak samy od sebe.

Při každém normálním zázraku totiž stojí v pozadí někdo, kdo má tajemnou moc. Žábu promění v prince kouzelník či víla se svojí magickou hůlkou. V evoluci se přeměna žáby v prince koná bez kohokoli. To je ale proti všem pravidlům každé slušné pohádky a všech seriozních zázraků ... a taky proti všem pravidlům vědy.

Ve vědě je onou magickou hůlkou a mocí informace. Informace získaná, informace vložená do fyzikálního děje. Informace má ve vědě tu moc měnit hmotu. Vzpomeňme např. Haisenbergovy relace neurčitosti, kdy buď známe polohu částice nebo její hybnost. Nikdy ne však obojí. Uvažujme částici o které víme jakou má hybnost a chceme zjistit její polohu. Potom už jen tím, že se na ní "podíváme" ji ovlivníme natolik, že získaný údaj o hybnosti je zcela bezcenný. A naopak.

Čistě technicky vzato jsou všechny dílny, školy, vědecké ústavy a laboratoře důkazem toho, že má-li něco složitějšího vzniknout, musí se na to předem myslet a pak tuto myšlenku hmotě vtisknout.

Ale má evoluce nějaké vědecké základy a důkazy? Asi tak tyto:

  • důkaz přechodu neživé hmoty v živou - nenalezen ve zkamenělinách,
  • důkaz přeměny jednobuněčných živočichů na mnohobuněčné - nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,
  • důkaz přeměny ryb v obojživelníky - nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,
  • důkaz přeměny obojživelníků v plazy - nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,
  • důkaz přeměny plazů v ptáky - nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,
  • důkaz přeměny plazů v savce - nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,
  • důkaz přeměny nižších savců ve vyšší savce - nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,
  • důkaz přeměny vyšších savců v člověka - nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách -

tak přiznávají sami evolucionisté.

Ostatně, dejme prostor jim samotným:

RNDr. Zbyněk Roček, CSc.: "Evoluce Obratlovců" (Academia Praha 1985) píše: "... Avšak přímý paleontologický doklad přechodu mezi plazí šupinou a perem chybí." Nicméně..."se nepochybuje o tom, že pero vzniklo přeměnou plazí šupiny." (str. 146, l47).

RNDr. Petr Švec napsal: " ... podobně nejasným a částečně i tajemným i když řadou hypotéz vysvětlovaným, zůstává nadále původ ptáků ". (Vesmír 2/l983, str. 48)

RNDr. Josef Klembara, odborník na evoluční přerod obojživelníků v plazy: "Současná analýza nových nálezů karbonských antrakosaurů a zlepšení preparačních technik při studiu fosilních forem však zřetelně dokazují, že nejranější a nejprimitivnější plazi jsou jasně odlišní nejen od antrakosaurů, ale i od všech známých prvohorních obojživelníků, a že tedy specifický původ plazů je doposud neznámý " (Vesmír 3/1985, str. 150).

A takto by se dalo pokračovat dále. K čemu tedy stručně přirovnat evoluci? To bylo tak: Jednou se takhle vrátíte domů po velmi dlohé době. Váš byt naleznete uklizený, vše čistě umyté, na stole čerstvě napečené buchty a nikde ani zmínka, kdo to vše způsobil. Řeknete si: “ KDO ( NE CO) KDO TO TU ASI BYL?” “KOMU( NE:ČEMU) MÁM PODĚKOBVAT?

Autor: Lubomír Vít | středa 1.2.2017 16:59 | karma článku: 19.64 | přečteno: 820x

Další články blogera

Lubomír Vít

Nevěřící Tomáš a víra.

Učedlníci řekli Tomášovi: Viděli jsme Pána. Ale on řekl jim: Leč uzřím v rukou bodení hřebů, a dám svojí ruku v bok jeho,neuvěřím.

30.7.2017 v 8:12 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 160 | Diskuse

Lubomír Vít

Pravý význam Velikonoc.

Nejdůležitějším křesťanským svátečním okruhem jsou Velikonoce, kdy si věřící připomínají Zmrtvýchvstání Páně.

13.4.2017 v 13:14 | Karma článku: 12.07 | Přečteno: 274 | Diskuse

Lubomír Vít

Příběh jedné obyčejné věřící ženy.

Život přináší různé těžké zkoušky, a málokdo v takovýchto zkouškách obstojí. Zvláště ti, co si říkají křesťané.

18.3.2017 v 17:15 | Karma článku: 22.21 | Přečteno: 890 | Diskuse

Lubomír Vít

Safari v Kruger parku. Fotoblog.

Při našem posledním safari v Kruger parku, jsme se setkali s českou dvojicí, která projela celou Afriku až sem do parku. Jejich auto je dole na obrázku.

11.3.2017 v 16:59 | Karma článku: 17.63 | Přečteno: 366 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Maluj zase obrázky

Minulou sobotu jsem po padesáti letech vzal do ruky barvičky, kterým jsme kdysi říkali: „Vodovky ”. Má láska, jež mi ty barvičky půjčila a věnovala mi papír ze svého draze nakoupeného bloku, jim říká: „Akvarelové barvy.”

23.9.2017 v 0:45 | Karma článku: 11.25 | Přečteno: 221 | Diskuse

Roman Janas

Pomozte šířit příběhy válečných zajatců

Vážení přátelé, známí i neznámí, dovolte mi vás poprosit o vaši pomoc. V loňském roce to nevyšlo, i přesto se mi povedlo válečnou expozici, za pomoci mnoha hodin práce a drobných sponzorů, uvést do fungujícího stavu.

22.9.2017 v 19:48 | Karma článku: 6.24 | Přečteno: 102 | Diskuse

Alena Křehotová

„Vajíčko? Malíři?“

Malíři? Vajíčko? – Pro toho mám svíčkovou... Tohle z báječné televizní série Taková normální rodinka, napsané podle knížky Fan Vavřincové, s nezapomenutelnou Danou Medřickou, je naše oblíbená hláška vždy, když je třeba vymalovat.

22.9.2017 v 17:07 | Karma článku: 7.72 | Přečteno: 190 | Diskuse

Lucia Rien

V zajetí

Svoboda. Je? Existuje vůbec? Je někdo z nás doopravdy svobodný? Co to vlastně znamená svoboda? A proč po ní tak neskonale toužím? Poradí mi někdo návod na život? A ve své podstatě.. O co tady sakra jde?

22.9.2017 v 16:46 | Karma článku: 4.72 | Přečteno: 148 | Diskuse

Jiří Jiroudek

"Obávám se dne, kdy vývoj technologie předčí vzájemné lidské vztahy. To potom svět ...

To potom svět bude mít GENERACI IDIOTŮ"! Albert Einstein. I vzhledem k současnosti ten citát až zamrazí.

22.9.2017 v 14:49 | Karma článku: 7.54 | Přečteno: 228 | Diskuse
Počet článků 293 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1243

Žiji v zahraničí po roce 1968.Velice rád cestuji po světě a poznávám jejich slasti i strasti.Navštívené země: Bulharsko,Belgie,Dánsko,Holandsko,Itálie,Jugosslávie, Maďarsko,Německo,Polsko,Rumunsko,Řecko,Rakousko, Francie,Švédsko.Převážně Amerika,Švýcarsko, Dubai, Maldive, Jižní Afrika,Svazijsko,Mosambik, Zimbabwe,Lesotho,Zambie, Namibie,Botswana,Kenya.free counters



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.