Co způsobilo falešné učení o svaté Trojici a nenávist k Židům.

Křesťanští náboženští otcové pocházející z pohanství stáli více nebo méně pod helénistickým vlivem modloslužby a pověr. Starý Zákon neznali , a vykládali Nový Zákon podle svého porozumění

 Židy, kteří jejich trojiční učení nemohli přijmout, uráželi jako vrahy Krista Boha, pronásledovali je, a v té nově vymyšlené trojiční formuli,, ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého” je proklínali.  V roce 321 jim byla dekteretem zakázána sobota, kterou jim přikázal sám Bůh. : „Protož zachovávat budou synvé Izraelští sobot, tak aby světil sobotu po rodech svých smlouvou věčnou. Mezi mnou a syny Izraelskými za znamení jest na věčnost; nebo šest dní činil Pán nebe i zemi, v den pak sedmý přestal a odpočinul” nebo šest dní činil Pán nebe I zemi, v den pak sedmý přestal a odpočinul"

Tehdy propukla kostelem veliká nenávist k Židům, která přetrvává až do našeho času a stále znovu ústila do pogromů. V letech 1933- 1945 dosáhla svého vrcholu v holocaustu. Ke cti svaté Trojice, se na nespočetných jinověrcích páchaly strašlivé zločiny. Během sedmi křížových tažení ( v letech 1096-1270n.l) zahynuly miliony lidí ve jménu ,,trojičního boha”. Papež Urban II. 27. Listopadu 1095 vyzval k vyhnání ,, nevěřících z Jeruzaléma a k převzetí svatých míst do vlastnictví a lid křičel:,, Deus lo vult!” Bůh to chce. V pátek 15. července 1099 rozpoutali křižáčtí rytíři v Jeruzalémě veliký masakr – povraždili až 80 000 muslimů, Židů a jiných – a to všechno „ke cti Otce, Syna a Ducha svatého“! Křižákům se jednalo především o ukončení muslimské nadvlády nad Jeruzalémem a dosazení autority římského kostela. Potom, co v celé Evropě mnozí Židé zemřeli na hranicích, jiní utekli, museli opustit do 14.července 1492 Španělsko všichni, kteří nechtěli konvertovat ke katolické víře. Potom bylo katolické Španělsko prohlášené za svobodné od Židů.

Bartolomějská noc z 23 na 24 srpna 1572 byla počátkem masakrů tisíců hugenotů ve Francii. Protireformační tah v 16.a 17 století, kteý odkazuje na Ignáce z Loyoly( 1491-1556), připravil tisíce protestantů násilým o jejich domovy a mnohé o jejich život. Neboť, to se stále znovu opakovalo, ,, kromě kostela není spása. Může se nějaký kostel poskvrněný takovým množstvím prolité krve vůbec odvolávat na Krista a na Boha lásky? Na které město se vztahuje Zjev.18:24,,.. „… Ale v něm nalezena jest krev proroků a svatých I všech zmordovaných na zemi."?

Při přesném porovnání státního kostela, který vznikl ve 4. Století v Římské říši, nesouhlasí s Bohem nebo Božím Slovem a s původní církvi nic. Obvzláště po roštěpení v roce 1054 na východní řecký a západní latinský kostel, z nichž později vznikl katolický a pravoslavný kostel, oba zbudovaly vlastní tradice, aniž by se držely Bible,toho, co zvěstovali,učili a praktikovali pověření apoštolové Petr, Jan, Jakub a Pavel. Například neblahoslavili a nesvatořečili žádné mrtvé. Spojení se zesnulými je ve Svatém Písmu výslovně zakázáno. ( 3:Moj. 19:31).

Mnozí se odvolávají na takzvané,, apoštolské vyznání víry”.Ale je to biblické, nebo upravené lidskými výklady? Ale apoštolské může být jen to, co pochází od apoštolů, a biblické jen to, co je psáno v Bibli,,  Ale my máme jediného Boha Otce, z něhož všecko, a my v Něm, a jednoho PÁNA JEŽÍŠE KRISTA, skrze Něhož všecko, i my skrze Něho”

1. Kor.8:6.... Ten JEDEN BŮH se zjevil jako Pán- Otec v Synu.

Žádné náboženské organizaci není nic platné zdůrazňovat ve svých vyznáních slova z Ef. 4:5,, Jeden PÁN, jedna víra, jeden křest”, když je učen a praktikován úplně jiný pán, jiná víra a úplně jiný křest, než o jakém svědčí Svaté Písmo.

„Slyš, Izraeli, PÁN Bůh náš, PÁN jeden jest!“ (5.Moj.6:4-9). V Mar.12:29 to najdeme potvrzeno z úst našeho Pána a Spasitele: „Slyš, Izraeli, Ten PÁN, Bůh náš, ten Pán jeden jest!"

To krédo v originále zní: JAHWEH ELOHIM JAHWEH ECHAT- JAHWEH- PÁN je náš Bůh. Ten PÁN JE JEDEN.

Proto stále slyšíme, v odpovědích o bozích, přestože je jasně psáno: Nebudeš míti jiných Bohů přede mnou. „JÁ jsem Pán, a není žádného více, kromě Mne není žádného Boha".. Iz.45":5   Iz. 43:11..Já, já jsem Hospodin a žádného není kromě mne spasitele. Zjevení  Ježíše Krista kap. 3:2.. A hned jsem byl u vytržení ducha, a aj trůn postaven byl na nebi, a na trůnu JEDEN SEDĚL.

„JÁ jsem ten PÁN, Bůh tvůj … Nebudeš míti bohů jiných přede Mnou“

(2.Moj.20:2-3).

(Zdroj: Alfred Läpple, Illustrierte Geschichte der Kirche a Pismo Svaté.)