Pokud by platila evoluce, pak by biblická zpráva o stvoření prvního člověka Adama rozhodně nemohla být brána doslova a byla by smyšleným příběhem, z něhož by nanejvýš plynulo jen nějaké mravní poučení.
Ev. S. Luk. 16:13.. Žádný čeledín nemůž dvěma pánům sloužiti. Neb zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přidržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůže Bohu sloužiti a mamoně.( světu). Každý má své vlastní sbvobodné rozhodnutí.
(1. Mojžíšova 1:26, 27; 2:18–24) Jak se na tuto biblickou zprávu díval Ježíš? Při jedné příležitosti řekl: „Nečetli jste, že ten, kdo je stvořil, učinil je od počátku jako muže a ženu a řekl: ‚Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky, a ti dva budou jedno tělo‘? Takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh jhem spojil, ať žádný člověk neodděluje.“ (Matouš 19:4–6) On pak odpovídaje řekl jim: Což jste nečetli že ten, kterýž stvořil s počátku muže a ženu učinil je? A řekl: protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Ježíš zde citoval zprávu o stvoření, která je uvedena ve druhé kapitole 1. Mojžíšovy. Pokud by Ježíš považoval zprávu o prvním sňatku za součást smyšleného příběhu, byl by to skutečně argument pro svatost manželství? Ne. Ježíš poukázal na zprávu v 1. Mojžíšově proto, že věděl, že se tato událost opravdu stala. (Jan 17:17) Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.
Zprávě o stvoření zapsané v 1. Mojžíšově věřili i Ježíšovi učedníci. Například Lukášovo evangelium uvádí Ježíšův rodokmen až k Adamovi. (Lukáš 3:23–38) Jestliže byl Adam smyšlenou postavou, ve kterém místě Ježíšův rodokmen přechází od faktů k mýtům? Pokud by základ tohoto rodokmenu vycházel z mytologie, jakou váhu by mělo Ježíšovo tvrzení, že je Mesiášem z rodové linie Davida? (Matouš 1:1) Kniha rodu Ježíše Krista syna Davidova, syna Abrahamova. Lukáš, pisatel evangelia, uvedl, že „přesně vysledoval všechny věci od začátku“. I on tedy věřil zprávě o stvoření z 1. Mojžíšovy. (Lukáš 1:3) Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsal výborný Teofile.
Také v případě apoštola Pavla jeho víra v Ježíše souvisela s důvěrou v pravdivost biblické zprávy o stvoření. Pavel napsal: „Poněvadž je smrt skrze člověka, vzkříšení mrtvých je také skrze člověka. Vždyť právě jako v Adamovi všichni umírají, tak i v Kristu budou všichni oživeni.“ (1. Korinťanům 15:21, 22) Pokud by Adam nebyl doslovným otcem všeho lidstva, skrze něhož „vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt“, proč by musel Ježíš zemřít, aby mohl odstranit následky zděděného hříchu? (Římanům 5:12; 6:23) Nebo odplata za hřích jest smrt, ale milost Boží život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem.
Je-li podkopána víra ve zprávu o stvoření v 1. Mojžíšově, jsou tím podkopány i samotné základy křesťanství. Evoluční teorie a Kristovo učení jsou dvě neslučitelné věci. Jakýkoli pokus je skloubit vede k oslabení víry, takže člověk je pak v nebezpečí, že bude ‚zmítán jako na vlnách a unášen sem a tam každým větrem učení‘. (Efezanům 4:14) Abychom již více nebyli děti zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičností lidské, v chytrostí k oklamávání lstivému.
Víra postavená na pevném základě.
Bible je terčem kritiky a útoků po celá staletí. Pokaždé se ale ukázalo, že Bible říká pravdu. Ať už se biblický text dotýká historie, zdraví nebo vědy, opakovaně se potvrdilo, že je spolehlivý. Biblické rady týkající se lidských vztahů jsou důvěryhodné a nadčasové. Lidské filozofie a teorie jsou jako tráva — vyraší a za čas uschnou. Ale Boží slovo „potrvá na neurčitý čas“. (Izajáš 40:8) Usýchá tráva, květ prší, ale slovo Boha zůstává na věky. Zjevení 4:11.. Hoden jsi Pane, přijíti sláva, a čest i moc; nebo ty jsi stvořil všecky věci, a pro vůli tvou trvají, i stvořeny jsou.
